Setkali jste se s názorem, že důchodové, respektive sociální pojištění je dobrovolné a nemusíte ho platit? Nenechte se nachytat, pro freelancery toto neplatí. Pojďme si projít, kdo důchodové pojištění nemusí platit a kdy jen nemusíte platit zálohy.
Důchodové pojištění: Co to je a koho se týká?
Co je vlastně důchodové pojištění? Jedná se o jednu ze tří složek sociálního pojištění, které dobře znají všichni freelanceři a OSVČ. Sociální pojištění obsahuje právě důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ze které se platí dávky státní sociální podpory, a nemocenské pojištění. Když se tedy u OSVČ řeší zálohy na důchodové pojištění, je často myšleno sociální pojištění jako celek.
Výše sociálního pojištění je jiná pro zaměstnance i pro OSVČ, zaměstnanci totiž v pojištění odvádí všechny výše zmíněné složky, pro osoby samostatně výdělečně činné je povinné odvádění pouze důchodového pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění je dobrovolné.
Kdo neplatí důchodové pojištění vůbec?
Jediná šance, jak sociální pojištění neplatit, je nepracovat. Toto pojištění se totiž váže na příjem z výdělečné činnosti. Jenže když ho nebudete platit, nemůže se vám ani započítat do vyměřovacího základu důchodu, čímž se připravujete o starobní důchod.
Další možností, kdy se vás důchodové pojištění netýká, je v případě, že pracujete na dohodu o provedení práce (DPP). Pro jednoho zaměstnavatele můžete pracovat pouze 300 hodin ročně a příjem u něho nesmí překročit hranici 25 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 je tak měsíční limit, do kterého nemusíte povinné odvody platit, 10 500 Kč. To se týká ale jen dohod u jednoho zaměstnavatele, v případě, že máte DPP u více zaměstnavatelů, nesmí celková výše příjmů překročit 40 % průměrné mzdy, tento limit je pak 17 500 Kč měsíčně.
Když už jsme nakousli dobrovolnou účast na důchodovém pojištění, tak ta se týká osob, které dovršily 18 let, podaly si přihlášku k dobrovolné účasti na pojištění a zároveň jsou vedené na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a nepobírají podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci, případně studují. Podrobnější informace najdete přímo na stránkách veřejné správy.
Kdy nemusíte platit zálohy na sociální pojištění?
Neplacení celého pojištění, nebo jen záloh, je dost zásadní rozdíl. Neplacení záloh nabízí jen jistou výhodu v prvním roce podnikání na vedlejší činnost. Nezapomeňte si tak ohlídat rozhodnou částku (pro rok 2024 je u vedlejší činnosti 105 520 Kč v případě, že podnikáte celých 12 měsíců, jinak se limit poměrně snižuje). Jestliže rozhodnou částku překročíte, dopočítá se výše pojištění po podání daňového přiznání a přehledu na OSSZ a následující rok budete platit zálohu stanovenou na základě vašich skutečných příjmů.
Měsíční zálohy na sociální pojištění tedy neplatíte v následujících případech:
- Podnikáte při zaměstnání na vedlejší činnost.
- Podnikáte na mateřské nebo rodičovské dovolené. Pozor u podnikání na mateřské – pokud na mateřskou vstupujete jako OSVČ na hlavní poměr, nelze po tuto dobu klasicky podnikat, téma blíže rozebíráme v samostatném článku.
- Podnikáte během studia – platí pro studenty do 26 let, u doktorského studia pak do 28 let.
- Podnikáte v důchodu.
U výše zmíněných případů platí, že zálohy neplatíte první rok podnikání. I tak se ale k platbě sociálního pojištění musíte přihlásit, jen zatím nebudete ještě žádné platby posílat.
Jako OSVČ jste od placení záloh osvobození ale ještě v jednom případě, a to po dobu nemoci. Respektive za kalendářní měsíce, v nichž jste po celou dobu měli nárok na výplatu nemocenského pojištění (to je u OSVČ dobrovolné, je na vás zvážit, jestli se vám vyplatí).