Rozjeli jste podnikání a nejste si úplně jistí, co k problému danění příjmů říká legislativa? Zjistěte, jestli si vystačíte sami, nebo bude potřeba využít služeb specialistů.
Kdy musíte vést účetnictví, kdy stačí daňová evidence a jaké jsou další možnosti?
Na volné noze máte hned několik způsobů, jak evidovat a danit své příjmy. A to buď vedením daňové evidence, uplatněním paušálních výdajů, přihlášením k paušální dani nebo vedením účetnictví. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Vedení daňové evidence
Daňovou evidenci upravuje zákon o dani z příjmů a starší ročníky ji znají ještě jako jednoduché účetnictví. Evidovat tu budete příjmy a výdaje (které se dále dělí na zdanitelné a nezdanitelné), stejně jako informace o nepeněžních příjmech a výdajích. Základ pro výpočet daně tu tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Uplatnění paušálních výdajů
Jednodušší formou, kde odpadá evidence výdajů, je uplatnění paušálních výdajů. Pokud máte reálně nízké výdaje, je pro vás tato forma výhodnější než daňová evidence. Výdaje se zde vykazují procentem (nejčastěji 60 %, horní limit výdajů je v tomto případě 1 200 000 Kč). Výhodou je také to, že nemusíte shromažďovat doklady k výdajům.
Přihlášení k paušální dani
Ještě jednodušší pak bývá paušální daň, kdy měsíčně odvádíte jednu platbu zahrnující zálohu na daň a odvod na sociální a zdravotní pojištění. Velkou výhodou je, že při volbě paušální daně nemusíte podávat daňové přiznání.
Přihlásit se k paušální dani mohou ale jen ta OSVČ, která splní několik podmínek:
- mají roční příjmy z podnikání nižší než 2 miliony korun,
- nejsou plátci DPH,
- nemají zaměstnání, u kterého se mzda daní zálohou z daní,
- nejsou v insolvenčním řízení.
I když to vypadá jako nejvýhodnější způsob, při menších výdělcích se vám ale stejně vyplatí spíš uplatnění paušálních výdajů. Výhody získáte, když ročně vyfakturujete od 600 000 do 2 milionů korun a uplatňujete jen minimum slev na dani.
Vedení účetnictví
Účetnictví, které můžete také znát pod dřívějším názvem podvojné účetnictví, je běžnější spíše u právnických osob, u OSVČ se jedná spíše o výjimky. Účetnictví budete muset jako OSVČ vést, když splníte aspoň jednu z následujících podmínek:
- Když se (dobrovolně) necháte zapsat do obchodního rejstříku.
- Pokud máte obrat za poslední kalendářní rok vyšší než 25 milionů.
- Účetnictví musíte vést povinně na základě zvláštního předpisu.
- Jste společníky ve společnosti, kde jiní společníci vedou účetnictví.
- Dobrovolně se rozhodnete pro vedení účetnictví. V tomto případě ho musíte vést minimálně 5 let, než se budete moct vrátit k daňové evidenci.
Na rozdíl od daňové evidence, která vede rozdíl mezi příjmy a výdaji, je účetnictví rozdílem mezi výnosy a náklady.
Kdy zvládnete účetnictví sami, a kdy je lepší najmout odborníka?
S evidencí a zdaněním příjmů si poradíte sami, pokud uplatňujete paušální výdaje, nebo jste přihlášení k paušální dani. Účetní programy, jako je například Fakturoid nebo iDoklad, se navíc postarají o zjednodušení administrativy a prakticky vyřeší daně za vás.
U paušálních výdajů pak záleží, jestli nemáte ještě další příjmy než jen ty z podnikání. Tam se rozhodněte podle toho, jestli máte v účetnictví aspoň základní přehled a víte, která kolonka v daňovém přiznání k čemu slouží.
V případě vedení daňové evidence nebo účetnictví se vám však vyplatí najmout účetního nebo daňového poradce. Nejprve si ale vysvětleme, jaký je mezi nimi rozdíl.
Rozdíl mezi účetním a daňovým poradcem. Koho si vybrat?
Práce obou profesí se v určitých částech překrývá, jedná se však o dvě rozdílná povolání. Co tedy dělá účetní, co spadá pod daňové poradenství, kdy je lepší obrátit se na účetního, a kdy naopak na daňového poradce?
Co dělá účetní
Jak už název napovídá, jedná se o odborníka na vedení účetnictví. Do jeho kompetence spadají veškeré účetní povinnosti, jako je například zpracování podkladů pro daňové přiznání, ne však jeho samotná tvorba. Podklady účetní neodevzdává pod svým jménem a nenese tak z právního hlediska zodpovědnost za výsledné daňové přiznání.
Účetní pomůže při zpracovávání finančních transakcí, evidenci a archivaci dokladů, sestavení účetní závěrky i již zmíněné přípravě podkladů pro daňové přiznání. Také vás může zastupovat při jednání s úřady.
Jeho služby využijete, pokud vedete účetnictví, jste plátcem DPH a chcete si usnadnit život, hodila by se vám pomoc s finančními výkazy, stejně tak když potřebujete profesionální zastoupení před finančním úřadem.
Výhodou spolupráce s účetním je, že se nemusíte orientovat v zákonech a sledovat veškeré změny, díky čemuž budete mít účetnictví v pořádku. Za výsledek ale vždy zodpovídáte vy, nikoli účetní. Výběr specialisty tak nepodceňte.
Co dělá daňový poradce
Daňový poradce vám pomůže s tvorbou dokumentů týkajících se daní, a to včetně kontrolních hlášení a daňových přiznání. Pro vykonávání této profese je nejprve potřeba složit náročnou zkoušku a být vedený v seznamu Komory daňových poradců. Povinně pak musí mít sjednané pojištění profesní odpovědnosti za škodu, protože chyby se v této profesi mohou pěkně prodražit.
Daňový poradce pomůže s vypracováním daňového přiznání, stejně tak i s jeho podáním. Jako odborník na daňové právo dokáže poradit s daněmi, povinnými odvody a daňovými výhodami, na které máte nárok. Pokud je potřeba, dokáže vás zastoupit v oblasti daní. Může vést i účetnictví, ne však samostatně, ale jen když se tato služba váže na daňové poradenství.
Jeho služby se vám budou hodit v případě, že hledáte někoho, kdo vám zpracuje daňové přiznání, potřebujete poradit s neobvyklými daňovými situacemi, uvítáte radu, jak ušetřit na daních, nebo potřebujete zkontrolovat, zda daně a pojistné platíte správně.
A že vám deadliny dělají trochu potíž? S daňovým poradcem máte čas na podání přiznání daně z příjmu o 3 měsíce delší lhůtu, odevzdat ho můžete až do 3. července.
Koho si vybrat?
Jako freelancer spíše oceníte služby daňového poradce, který za vás vypracuje daňové přiznání a pomůže s vedením daňové evidence.
Jako firma budete potřebovat detailnější vedení účetnictví, se kterým pomůže účetní, daňový poradce se pak postará o přiznání. Není výjimkou, že jeden specialista má živnostenské oprávnění na obě profese.
Kde a jak vybrat účetního nebo daňového poradce?
Výběr osoby, které svěříte do rukou své podnikání, se vyplatí nepodcenit. Určitě proto věnujte chvilku hledáním referencí, se kterými pomůže starý dobrý Google. Vyplatí se také mrknou do živnostenského či obchodního rejstříku, jestli pro tuto práci mají potřebnou kvalifikaci. A v neposlední řadě dejte také na instinkt, pokud si nesednete lidsky, raději hledejte dál.
Při samotném výběru pak můžete sáhnout hned do několika zdrojů. Naprosto neocenitelné je osobní doporučení od spokojeného klienta, proto rozhoďte sítě po svých známých i profesní komunitě. Dále pak můžete vybírat z katalogů specialistů, jako je i freelance.cz. Odborníky najdete také na LinkedInu nebo profesních skupinách na Facebooku. A pak jsou tu samozřejmě odborná sdružení a komory, kde lze využít filtrování podle lokality i specializace. Daňového poradce můžete vybírat i na již zmiňované Komoře daňových poradců ČR, účetní/ho pak na stránkách Svazu účetních ČR.
A co když se něco nepovede?
V případě, že udělá najatý specialista chybu, jde odpovědnost za vámi. Pokud by vám hrozily sankce, můžete však požadovat náhradu škody. V tomto ohledu je snazší pořízení s daňovými poradci, kteří mají povinné pojištění, účetní si pojištění zřídit mohou, ale povinně dané to nemají. Nejjednodušší pro vás bude, když si odpovědnost za chyby ujasníte rovnou ve smlouvě. Vždy ale budete muset dokázat, že chyba nevznikla vaším přičiněním.
